Input:

13/2005 Sb., Vyhláška o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění účinném k 1.9.2022

č. 13/2005 Sb., Vyhláška o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění účinném k 1.9.2022
VYHLÁŠKA
ze dne 29. prosince 2004
o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři
Ve znění:
Předpis č.
K datu
Poznámka
374/2006 Sb.
(k 1.9.2006)
mění 23 novelizačních bodů
400/2009 Sb.
(k 18.11.2009)
mění § 12, § 13 odst. 6
197/2016 Sb.
(k 1.9.2016)
mění § 21
145/2018 Sb.
(k 1.9.2018)
mění § 2, § 10; vkládá § 2a až 2c; nové přechodné ustanovení
200/2021 Sb.
(k 1.9.2021)
mění § 2, § 2b; vkládá § 4a a § 17a
126/2022 Sb.
(k 1.9.2022)
vkládá v § 13 odst. 7
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 7 odst. 3, § 19, § 23 odst. 3, § 26 odst. 4, § 31 odst. 1, § 71, § 83 odst. 5, § 84 odst. 3, § 85 odst. 3 a § 91 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon):
ČÁST PRVNÍ
STŘEDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
§ 1
Typy středních škol
Typy středních škol podle jejich zaměření pro účely jejich označování jsou: gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště, střední průmyslová škola, střední zemědělská škola, střední zahradnická škola, střední vinařská škola, střední lesnická škola, střední rybářská škola, střední zdravotnická škola, hotelová škola, střední pedagogická škola, střední umělecká škola, střední uměleckoprůmyslová škola, obchodní akademie, odborná škola, odborné učiliště a praktická škola.
§ 2
Počty žáků ve střední škole, ve třídě a pravidla pro dělení a spojování tříd při vyučování
(1) Nejnižší počet žáků ve škole s plným počtem ročníků je 60.
(2) Ve školách s oborem vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, může být nejnižší počet žáků ve škole 30. Na tyto školy se nevztahuje ustanovení odstavce 3.
(3) Nejnižší průměrný počet žáků ve třídě je 17.
(4) Nejvyšší počet žáků ve třídě je 30.
(5) Ředitel školy může třídy při vyučování některých předmětů dělit na skupiny, spojovat nebo vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků. Při stanovení počtu a velikosti skupin je ředitel školy povinen zohlednit:
a) požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví žáků,
b) didaktickou a metodickou náročnost předmětu,
c) specifika žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných,
d) charakter osvojovaných vědomostí a dovedností,
e) požadavky na prostorové a materiální zabezpečení výuky stanovené rámcovým vzdělávacím programem,
f) efektivitu vzdělávacího procesu z hlediska stanovených cílů vzdělávání i z hlediska ekonomického.
(6) Nejvyšší počet žáků ve skupině na jednoho učitele odborného výcviku je stanoven zvláštním právním předpisem1) . Výuka se organizuje tak, aby vznikl co nejmenší počet skupin při dodržení zásad stanovených v odstavci 5, přičemž je možné využívat i spojování výuky pro žáky více tříd, případně ročníků.
(7) Výuka cizích jazyků probíhá ve skupinách tvořených pro příslušný cizí jazyk. Průměrný nejnižší počet žáků ve skupině v jednom ročníku je 9 a nejvyšší počet žáků ve skupině je 23. Skupina může být tvořena žáky z více tříd nebo ročníků.
(8) Žák, který je žákem oborů vzdělání poskytujících střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou12) , se započítává jako žák příslušného oboru vzdělání poskytujícího střední vzdělání s maturitní zkouškou; do celkového počtu žáků školy se započítává pouze jednou.
§ 2a
Obecná ustanovení o víceoborové třídě
(1) Třídu, v níž se vzdělávají žáci více oborů vzdělání (dále jen „víceoborová třída”), lze zřídit, pouze pokud
a) jde o obory